Po měsíčních prázdninách, které jsem strávil cestováním po Taiwanu, Vietnamu a na pláži na tropickém ostrově v Malajsii, jsem se v lednu zase vrátil do Singapuru. Opět jsem si zapsal 5 předmětů. Celkově mi druhý semestr přišel jednodušší, předměty nevyžadovaly tolik práce během semestru, neměl jsem žádné skupinové projekty a také jsem si skoro zvyknul na místní angličtinu.
[CZ2004] Human Computer Interaction → A-
Na NTU povinný předmět zaměřený na tvorbu uživatelských rozhraní. Obsahem jsou principy kvalitních uživatelských rozhraní (7 Stages of Action, 8 Golden Rules of Interface Design), návrh prototypů, testování použitelnosti, ale také základy psychologie. Během semestru jsme měli vytvořit low fidelity a high fidelity prototyp pro aplikaci na správu projektů, který splňuje všechny principy dobrého user-centred designu. Předmět by se dal shrnout jako základy UX pro programátory. Mně přišla většina věcí celkem zřejmá, možná proto, že už se tvorbou aplikací několik let zabývám, ale bylo zajímavé poznat teorii za tím, a konečně jsem si přečetl skvělou knihu Design of Everyday Things od Dona Normana.
[CZ4001] Virtual and Augmented Reality → B
Virtuální a rozšířená realita je teď hodně žhavé téma. Vývoji virtuální reality se naplno věnuje Facebook, HTC i Google. Zatímco Oculus Rift od Facebooku a HTC Vive se specializují na hraní her na výkonných PC, pro Google Daydream stačí podporovaný smartphone a levný headset, má tak potenciál pro masivnější adopci. I když prototyp Google Glass se neuchytil, vyvinout brýle se skutečnou rozšířenou realitou je dlouhodobým cílem Microsoftu, Facebooku i Applu.
První polovina předmětu se věnovala VR, nebo spíše deklarativnímu jazyku VRML. Cílem bylo představit prakticky koncepty transformace 3D objektů, aplikace textur, animace a osvětlení. Tahle část byla trochu zklamáním, jelikož zastaralé VRML asi dnes už nemá žádné praktické uplatnění. VRML bych nahradil minimálně jeho nástupcem X3D, nebo WebGL, které se pak dá použít i v kombinaci s novým standardem WebVR. Ale chápu, že mělo jít spíše o představení principů, než o konkrétní technologii.
Druhá polovina semestru byla trochu zajímavjší, věnovali jsme se teorii marker-based tracking pro AR, výpočtu transformačních matic pro vykreslování 3D objektů v souřadnicích reálného světa nebo třeba principu fungování QR kódů. Ukázali jsme si, jak aplikovat AR v praxi pomocí nástrojů ARToolkit nebo Vuforia, ale žádný praktický úkol, kde bychom si to vyzkoušeli, zadán nebyl. Takže předmět byl spíše motivací začít se těmito tématy zabývat nějak více do hloubky samostatně.
ARToolkit Pipeline
[CZ4002] Visual Information Processing and Management → B+
První část semestru jsme se zabývali kódováním a kompresí obrázků. Prošli jsme všechny základní stavební bloky komprese: aritmetické/Huffmanovo/run-length kódování, kvantizace, prediktivní kódování, diskrétní kosinová transformace. Následně jsme si ukázali, jak jsou všechny principy využity ve formátu JPEG. Nakonec jsme okrajově zavadili o image recognition a detekci hran a významných bodů. V druhém semestru jsme kódování rozšířili o časový rozměr a naučili se, jak funguje kódování videa. Tam jsou principy pro kódování obrázků rozšířeny o algoritmy pro motion estimation. Jako příklad video formátu jsme rozebrali H.264.
Během semestru nebyly žádné úkoly, až na závěr jsme měli napsat recenzi 2 paperů. První byl z oblasti zpracování videa: „A New Diamond Search Algorithm for Fast Block-Matching Motion Estimation“. Druhý paper jsme si měli najít sami z oblasti image compression and processing, já si vybral „FLIF: Free lossless image format based on MANIAC compression“.
JPEG Encoder
[HH2017] History of Information Technology → B+
Tento předmět nabízený fakultou Human and Social Studies jsem si zapsal na poslední chvíli, doslova pár minut před první přednáškou. Historie mě sice nikdy moc nebavila, ale přednášky v podání prof. Hallama Stevense z Harvardu byly dost zajímavé, má velký nadhled a o technologických objevech mluví v širokém historickém a sociologickém kontextu. Navíc za celý rok jediný přednášející s normální angličtinou.
Prezentace se skládaly jen z obrázků, bylo tedy potřeba chodit na přednášky a dělat si zápisky. Začíná se historií záznamu a přenosu informací, přes mechanické kalkulátory 19. století, rozvoj počítačů v období 2. světové války až k nedávné minulosti osobních počítačů a historii internetu. Předmět využívá Technology Enhanced Learning, což znamená, že po každé přednášce následovaly jako domácí úkol různé online aktivity, např. provést určité početní operace na simulátorech mechanických kalkulátorů (Arithmometer, Difference Engine), dešifrovat zprávu na simulátoru Enigmy nebo něco naprogramovat na simulátoru Altair 8800.
Během semestru jsme měli ve dvojicích prezentace na technologie z aktuálně probíraného období, já prezentoval historii modemu. Semestrální prací bylo vytvořit multimediální prezentaci rozebírající historií vybrané technologie v průběhu času, já zpracovával historii mobilních telefonů.
Charlese Babbage’s Difference Engine
[LC9002] Chinese Language Level 2 → A
V druhé úrovni čínštiny jsme dále rozšiřovali slovní zásobu, zaměřenou hlavně na časové údaje, nakupování, konverzace v restauraci a názvy jídel. Přišlo mi to jednodušší než první semestr. Když člověk umí základy, už to jde rychleji. Kromě 2 testů měl každý asi 10minutovou prezentaci na libovolné téma, já představil Českou republiku. Na konci semestru jsme pak měli ve dvojicích natočit několikaminutové video s dialogem a ideálně nějakým příběhem. Zpestřením bylo, když poslední hodinu učitel přinesl těsto, mleté krevety, přenosný vařič a učili jsme se vařit čínské knedlíky 饺子 (jiaozi).
Čínské knedlíky
Po poslední zkoušce jsem po 9 měsících odletěl ze Singapuru, ale ještě před opuštěním Asie jsem navštívil Hong Kong, Shengzhen a Šanghaj. Využil jsem tak trochu roční studium čínštiny a poznal jedno z největších měst světa.
Teď už jsem přes měsíc doma. Jelikož mi ještě chybí na FITu pár předmětů, které se na NTU neučí, budu muset o rok prodloužit studium. Ale určitě se ten rok vyplatil, kromě studia celkem zajímavých předmětů jsem poznal lidi z celého světa, naučil se porozumět různým přízvukům angličtiny, procestoval kus Asie a koukám na svět zase s trochu větším nadhledem. Pokud máte možnost studia v zahraničí, určitě toho využijte!